neznámý autor, akvarel, kolem 1840, výřez, z Kateřina Bečková--Zmizelá Praha
Středa 18. dubna od 1800

Barbora Šebová: Romové--tradiční a moderní kultura
přednáška z cyklu Romové; večer s hudbou.

 

Bibliografie

Seznam samostatných publikací:

Voříšková Marie: Cikánské pohádky, Mladá fronta, Praha 1959 (autorsky zpracované pohádky na motivy romských lidových pohádek)

Voříšková Marie: Zpívající housle - Cikánské pohádky, Práce, Praha 1969 (autorsky zpracované pohádky na motivy romských lidových pohádek)

Hübschmannová Milena: Romské pohádky, Odeon Praha 1973 (autentické romské lidové pohádky)

Romské písně - sborník romské poezie, Obvodní kulturní dům v Praze 8, 1979

Dobré slovo je jako chleba - Romská přísloví, Kulturní dům hlavního města Prahy, Praha 1985

Kaľi zpívá: Romské písničky z repertoáru Věry Bílé, edice Písničky do kapsy 123, Panton, Praha 1985

List - Ľil, Místní organizace SSM č. 1 v Sokolově, 1986

Čeho je na světě nejvíc - So hin pro svetos jekhbuter, Kulturní dům hlavního města Prahy, Kulturní dům železničárů Praha, Praha 1987

Šunen Romale - Poslyšte Romové I, Kulturní dům hlavního města Prahy, Krajské kulturní středisko, Praha 1988

Šunen Romale - Poslyšte Romové II, Pražské kulturní středisko, Praha 1989

Goďaver lava phure Romendar - Moudrá slova starých Romů, Apeiron, Praha 1991

Giňa Andrej: Bijav - Svatba, Apeiron, Praha 1991

Fabiánová Tera - Hübschmannová Milena: Čavargoš - Tulák, Apeiron, Praha 1991

Červeňák Štefan: Romaňi čhaj the beng, Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1992

Demeter Gejza: O mule maškar amende, Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1992

Ferková Ilona: Mosarďa peske o dživipen, Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1992

Reiznerová Margita: Kaľi (romaňi paramisi), Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1992

Rusenko Arnošt: Trin pheňa, Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1992

Fabiánová Tera: Sar me phiravas andre škola - Jak jsem chodila do školy, Nakladatelství ÚDO České Budějovice ve spolupráci se Společenstvím Romů na Moravě, 1992

Reiznerová Margita: Kaľi - Kali (paramisa - pohádky), Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1994

Rusenko Arnošt: Trin pheňa - Tři sestry (paramisa - pohádky), Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1994

Demeterová Helena: Rom ke Romeste drom arakhel - Rom k Romovi cestu najde (paramisa the sune - pohádky a sny), Sdružení romských autorů Romaňi čhib, Praha 1994

Ferková Ilona: Čorde čhave - Ukradené děti, Společenství Romů na Moravě, 1995

Oláh Vlado: Khamori luluďi - Slunečnice, MMM, Praha 1996

Horváth Jan: Tumenge - Vám, New Line - nakladatelství Petrov, Brno 1999

Reiznerová Margita: Suno (Sen), Společná budoucnost + Triáda, Praha 2000

Co mi doma vyprávěli - Rodinné příběhy Romů z druhé světové války vyprávěné romskýmidětmi, Občanské sdružení R-Mosty, Praha 2001

 Překlady do romštiny:

 O Del vakerel ke peskere čhave - Bůh mluví ke svým dětem, Česká biblická společnost pro Matici romskou, Praha 1992 (přeložili Vlado Oláh a Gejza Demeter)

O evangelijum le Jaňustar - Evangelium podle Jana, Česká biblická společnost, Praha 1997 (přeložili Vlado Oláh a Ivana Kultová)

Pal oda, so kerenas le Devleskere bičhade - Skutky apoštolů, G plus G, Praha 2000 (přeložili Vladimír Oláh a Ivana Kultová)

Literární příspěvky romských autorů v časopise romistických studií Romano džaniben:

Terka Fabiánová: Ko som(báseň) (1-2/1995)

Gejza Demeter: Sar o pavukocis raťinďa le Devlores - Jak pavouček zachránil Pánbíčka (legenda) (1-2/1995)

Helena Červeňáková: Odozvy svedomia (novela) (4/1995)

Malvína Lolová: Široty ačhiľam (báseň) (1-2/1996)

Margita Reiznerová: Le dadeskero bovoro (báseň) (1-2/1996)

Elemír Baláž: Murdarďi daj - Zabitá matka (pohádka) (1-2/1996)

Michal Demeter: Květa, Odezvy svědomí (novely) (3/1996)

Celé číslo 4/1997 věnováno romským lidovým pohádkám

Elena Červeňáková: Vešeškere romňa - Lesní žínky (autorská pohádka) (1-2/1997)

Bartoloměj Daniel: Pal o thagaris romengero - The King of the Roma (autorská pohádka) (1-2/1997)

František Demeter: Kaskero Del feder - Čí Bůh je lepší? (autorská pohádka) (1-2/1997)

Ladislav a Bára Žoltákovi: Čarovno angrusťi (autorská pohádka) (1-2/1997)

Jaroslav Biháry: Pa čarhaja - O hviezdičke (autorská pohádka) (1-2/1997)

Elena Lacková: Kale voďa (autorská pohádka) (1-2/1997)

Iveta Gabčová: Verona (novela) (3-4/1997)

Helena Červeňáková: ... angle oda bino - ... a pro ten hřích (autorská legenda) (1-2/1998)

Jan Šándor: E žeľeno cholov - Zelené nohavice, Zázrak na Veľkonočný pondelok, Blúdenie, Božie zázraky, S mŕtvymi si nezahrávaj, Velikonoční setkání (novely) (1-2/1998)

Margita Reiznerová: E žamba (autorská pohádka) (3/1998)

Olga Giňová: Pal e Romňi Krivaňa -O paní Krivaně, Jagori - Ohníček, Vareso garudo, Tajemství, E daj na kamelas, Maminčina rada, Duj pheňora - Dvě sestřičky (novely) (3/1998)

Ján Cibula: O párno baróro taj amáre Roma - Bílý kamínek a naši Romové (životopisné vyprávění) (3/1998)

Rudolf Mirga: Šunen, Romale, so pes ačhiľas (báseň) (4/1998)

Zlatica Kalejová: O dilino (4/1998)

Nové romské slovo (autorské pohádky) (4/1998)

Denisa Demeová: Desperatio II, Desperatio III (4/1998)

Jan Horváth: Bacht - Štěstí (báseň) (1-2/1999)

Jan Horváth: Kaľi ruža - Černá růže, Aven, Romale - Pojďte, Romové, Ma bisteren - Nezapomeňte, Kamav - Chci, Mra dajorake - Mé mamince, Phrala - Bratře (Básně) (1-2/1999)

Andrej Giňa: Pal o Dilino - O Hlupákovi, Pal o Preparudo (3-4/99)

Věra Ščuková: Paramisi pal o bakrane fľakici - Pohádka o ovčích vnitřnostech (autorská pohádka) (1-2/2000)

Tera Fabiánová: Ačhiľom romňi, Raťate avľom - Přišla jsem v noci, Av manca, čhajori -Pojď se mnou, má milá!, Kamás te džal khere - Těším se domů, Ajsi som phuri - Jsem stará, E bacht ke mande avel - Štěstí přichází ke mně (1-2/2000)

Kamás tumenge te phenel... - Rád bych vám řekl... (Vybrané práce studentů z Romské střední školy sociální v Kolíně) (3/2000)

Tera Fabiánová: Miro dživipen - Můj život, So džalas o Miškus sune - Co se Miškovi zdálo, Phosaďi luluďi - Bodlák (životopisná vyprávění, báseň) (3/2000)

Margita Reiznerová: Soske uľiľom - Proč jsem se narodila, Žužipen andro dživipen - Čistota v životě, Kaj o drom te doresas - Abychom dokončili cestu, Kampel te nanďol - Koupat se, koupat, Suno II - Sen II (básně) (4/2000)

Helena Demeterová: Sar hine pre aver svetos -Vzkaz, Jandre - Vejce (4/2000)

Milan Kurej: Ukázky z básnické tvorby (4/2000)

Ilona Ferková: Kalo, či parno - Černý, nebo bílý (novela) (4/2000)

Vojtěch Fabián-Marcel: Písňové texty a poezie (4/2000)

Milan Demeter: Vězeňský pláč, Kalo čiriklo, E-55 (novely) (4/2000)

Jana Šedivcová: Korálky (novela) (4/2000)

Michal Šamko: Papuskeri paramisi - Dědečkova pohádka (novela) (4/2000)

Hilda Pášová: Život jde dál (1. - česká verze) - Te dživen musaj(2. - romská verze) - Žít se musí (překlad do češtiny) - Te trajin musaj (překlad do olašské romštiny) (povídka) (4/2000)

Elena Lacková: Ago, Ago, tre kale jakha... - Ago, Ago, tvé černé oči... (divadelní hra) (1-2/2001)

Šani Dzurko: Sar me dživavas - Jak jsem žil (životopisné vyprávění) (1-2/2001)

Gejza Demeter: Duj jepaša - Dva poloduši (hororka) (1-2/2001)

Helena Červeňáková-Laliková: Pal i Kaji Sara - O Černé Sáře (autorská legenda) (1-2/2001)

Jan Šándor: Veci medzi nebom a zemou (novela) (1-2/2001)

Erika Oláhová - Lakatošová: Dítě (novela) (1-2/2001)

Gejza Horváth: Miro papus - Můj dědeček, O Driľkus - Drilko (příběhy ze života) (1-2/2001)

Magda Hoffmannová: Pal e Maria Terezia - O Marii Terezii, Pal o Jozefos II - O Josefu II, Miri prababa sas drabarňi - Moje prababička byla léčitelka (legendy a vzpomínkové vyprávění) (3-4/2001)

Vladislav Haluška: Pal o kachňa, so na džanenas te vakerel - O slepicích, které neuměly mluvit (anekdota) (3-4/2001)

Agnesa Horváthová: Sar e giľori le Romen arakhľa - Jak písnička našla Romy (autorská legenda) (3-4/2001)

Peter Stojka: E legendi andej Vlašika Rom - Legendy Olašských Romů (legendy) (3-4/2001)

Odborné časopisy:

 HOST 2006/04 – číslo věnované světové romské literatuře

Romano Džaniben, ňilaj 2004 – článek o Papusze

Romano Džaniben, ňilaj 2005 – článek o Matéo Maximoffovi

Romano Džaniben – jevend 2002 – článek o romské lit. Tvorbě v bývalém SSSR, SNS a Pobaltí, Alexander Germano

 

 

Počátky romské literatury v České a Slovenské republice

Jelikož romština neměla až donedávna písemnou formu, neexistovala ani žádná psaná literatura. O to bohatší však byla ústní slovesnost, která se dochovala (zejména na Slovensku, ovšem její tradice přetrvávají i v Čechách) až dodnes. Přispívala k tomu poměrná izolovanost Romů od okolního obyvatelstva, vysoká negramotnost a nedostupnost jiných zdrojů zábavy (divadlo, kino, televize). A tak žili ještě donedávna romští lidoví vypravěči, kteří měli velký repertoár nejrůznějších vyprávění. Jejich "nejvyšším" žánrem byly hrdinské příběhy, příležitostně však vyprávěli i krátké báchorky, obvykle humorné, ale i strašidelné, nejčastěji o zkušenostech s duchy zemřelých, případně vulgární anekdoty. Takováto vyprávění byla náplní nejrůznějších společných posezení, jichž se účastnila široká rodina, případně určitá část osady, bez rozdílu věku a pohlaví. Pravidelně se vyprávěly příběhy a anekdoty při "vartování" u zesnulého, ale i na křtinách, svatbách apod.
S prudkým nástupem jiných forem zábavy, zejména televize, ustupuje role tradičních lidových vypravěčů stále více do pozadí, avšak zejména kratší ústně-slovesné žánry žijí a rozvíjejí se dále.
O literatuře psané Romy na našem území až do roku 1969 toho není mnoho známo. Dochoval se pouze romský překlad Skutků apoštolských z roku 1936, který pořídil moravský Rom Antonín Daniel. Zdá se tedy, že fenomen romsky psané literatury se u nás objevuje až koncem 60. let 20. století, v období společenského a politického uvolnění (které pokračovalo i v atmosféře více nebo méně otevřeného odporu proti intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968).
V srpnu 1969 vznikl Svaz Cikánů-Romů, k jehož založení dalo podnět několik vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných Romů. V Čechách a na Moravě k nim patřil JUDr. Tomáš Holomek, Doc. ing. Miroslav Holomek, DrSc, Zikmund Vágaj, ing. Miadik, PhDr. Antonín Daniel a mnoho dalších. Na Slovensku reprezentoval Romy bojovník SNP Anton Facuna, spisovatelka Ilona Lacková, JUDr. Gustav Karika a MUDr. Ján Cibula - pozdější předseda Mezinárodní Unie Romů.
Svaz Cikánů-Romů byl v březnu 1973 násilně rozpuštěn. Navzdory své krátké existenci však vykonal velký kus práce. Jeho jazykovědná komise přijala první kodifikaci písemné normy slovenské romštiny, což bylo podnětem ke vzniku prvních romských literárních pokusů. Důležitou platformou byl zpravodaj Svazu Cikánů-Romů Romano ľil. Ten byl zpočátku psán česky, ale postupně se začaly objevovat i příspěvky psané v romštině. Velké oblibě se těšily např. fejetony Tery Fabiánové (1930). Už tehdy začal publikovat povídky Andrej Giňa (1936), verše psal František Demeter (1948), Andrej Pešta (1921), Ilona Lacková (1921), historik Bartoloměj Daniel (1924), nejstarší syn Tery Fabiánové Vojta (1949) a další. Za romskou literární rubriku byl tehdy zodpovědný Andrej Pešta (1921).
V populární hudbě uplatnila prvky romského písňového folkloru poprvé skupina bratří Gondolánů se zpěvačkou Annou Fečovou.
70. léta tzv. "normalizace" jsou de facto obdobím kulturní stagnace a absolutního potlačení emancipačních snah Romů. Jako dozvuky předchozího období vycházejí Romské pohádky Mileny Hübschmannové (1973), učebnice Základy romštiny od téže autorky (1973) a gramodeska Antologie autentického cikánského písňového folkloru Romane giľa (Romské písně) autorů E. Davidové a J. Gelnara (1974).
Významnou úlohu pro uvolnění rozvoje romské kultury, resp. jeho tichého tolerování, sehrál dokument Charty 77 z prosince 1978 O postavení Cikánů-Romů v Československu. Dokument otevřeně kritizuje politiku stranických a vládních orgánů vůči Romům a plně se staví nejen za politická práva romské menšiny, ale také za vytvoření adekvátních podmínek pro její kulturní rozvoj. I když se tento dokument nedostává do rukou široké veřejnosti, přece jen nutí státní orgány zabývat se "řešením cikánské otázky" z jiného úhlu. Od počátku 80. let lze zaznamenat určité uvolnění v oblasti kultury, i když ne v rámci romských organizací (ty ještě nemají zelenou), ale pod záštitou a kontrolou státních orgánů prostřednictvím okresních a krajských kulturních domů a svazáckých organizací.
Na pražské jazykové škole se toleruje vyučování romštiny, začínají vycházet první publikace psané v romštině s českým překladem. Tyto bilingvní publikace vycházejí ve velmi omezeném nákladu 200 - 500 výtisků a jsou neprodejné. Jsou určeny především sociálním a kulturním pracovníkům jako pomocný materiál k jejich práci v terénu. I když množství a distribuce těchto publikací jsou omezeny, sehrávají významnou roli nejen pro další sebeuvědomování Romů samotných, ale i pro majoritní společnost, která "objevuje", že romština je jazyk, jenž má i písemnou formu a obeznamuje se s romskou lidovou slovesností, poezií a povídkami. V rozmezí let 1979 až 1989 vycházejí tři bilingvní publikace: sbírka autorské poezie - výbor z veršů šesti romských básníků - Romane giľa (Romské písně) (1979), sbírka romských lidových přísloví Lačho lav sar maro (Dobré slovo je jako chléb) (1984) a sbírka humorných vyprávění a hádanek So hin pro svetos jekhbuter (Čeho je na světě nejvíc)
(1987). S literárními projevy romských básníků a prozaiků seznamuje veřejnost dále zpravodaj Pažského kulturního střediska Šunen Romale (Poslyšte, Romové) a romské časopisy Romano ľil (Romský list), Listy - Ľil a Lačho lav (Dobré slovo), které vydává Ministerstvo sociálních věcí ČR.
V roce 1983 bylo v Sokolově založeno první romské divadlo Romen, jehož iniciátorem a režisérem byl tehdejší prokurátor, dnes významný romský politik JUDr. Emil Ščuka (v současné době prezident Mezinárodní romské unie). V divadle hráli převážně členové folklorního souboru Marty Bandyové a nastudovali dvě hry: První z nich, Amaro drom (Naše cesta), napsal a režíroval Emil Ščuka a hrála se v češtině s několika romskými dialogy a s mnoha romskými písněmi. Druhá hra - zdramatizovaná romská pohádka Le bengenca nane pheras (S čerty nejsou žerty) byla již napsána a hrána v romštině.
Různé romské folklorní soubory písní a tanců vznikala i v jiných městech a stala se v té době důležitým faktorem pro kulturní a etnické cítění jejich členů. Mnohé z nich tyto kulturní aktivity inspirují k tomu, že se pokoušejí psát. A tak vznikají další literární pokusy nových začátečníků. Patří k nim např. Margita Reiznerová (1945) a její sestry Milena Zemínová a Helena Demeterová. Z členů divadla Romen v Sokolově začali psát poezii Ladislav Hlaváč a Marta Bandyová, na Moravě se objevil Jan Horváth, na Slovensku přešla spisovatelka Elena Lacková ze slovenštiny na romštinu, poezii i krátké novely začal psát i PhDr. Vlado Oláh. Když pak Andrej Giňa zorganizoval v roce 1988 v Rokycanech kulturní setkání Romů, začal dostávat příspěvky Romů prakticky z celé republiky.
Po změnách v roce 1989, kdy je Romům konečně přiznán statut národnosti, vzniká pro rozvoj romské kultury situace, jaká nemá v dějinách Romů v českých zemích obdoby. Jako národnostní menšina mají právo zakládat vlastní politické, společenské a kulturní organizace a rozvíje

Hanka Šebková

 

 

 

© 2006–2012 Komunitní centrum Kampa