neznámý autor, akvarel, kolem 1840, výřez, z Kateřina Bečková--Zmizelá Praha

Středa 5. března od 1900

  

UPRCHLÍCI V SRBSKU

Kristýna Fialová

„Život je tu, ale my jsme někde jinde. My žijeme, jdeme po té cestě života, ale všechno je to jen imitace, to zdaleka není to pravé.“ (Jasmína)

PŘÍCHOD UPRCHLÍKŮ DO SRBSKA

Poslední dekáda 20. století byla pro bývalou Jugoslávii velmi komplikovaným a nešťastným obdobím. Válka v Chorvatsku (1991-1995) a Bosně a Hercegovině (1992-1995) a bombardování Svazové republiky Jugoslávie jednotkami NATO (březen-červen 1999) měly mimo jiné za následek ohromné etnické proměny a mohutné vlny uprchlíků.

Uprchlíci z Chorvatska

 První velká vlna uprchlíků dorazila do Srbska s vypuknutím bojů v Chorvatsku v roce 1991. V létě 1991 se na území Chorvatska rozpoutaly první ozbrojené boje mezi Chorvaty a chorvatskými Srby, které zapříčinily velké přesuny obyvatel. Srbové žijící na území Chorvatska se začali vystěhovávat z oblastí obývaných Chorvaty do oblastí se srbským většinovým obyvatelstvem. Stěhovali se buď přímo do Srbska či Bosny a Hercegoviny, anebo nacházeli útočiště v tehdejší Republice srbská Krajina, která byla vytvořena chorvatskými Srby na území Chorvatska. Současně také došlo k přesídlování Chorvatů z oblastí obývaných srbským obyvatelstvem, tedy především z území Republiky srbská Krajina, do oblastí obývaných chorvatskou většinou.

V průběhu války v Chorvatsku proudili do Srbska další uprchlíci. Dvě největší vlny uprchlíků zasáhly Srbsko na konci války v roce 1995. K první z nich došlo v květnu 1995 během operace Bljesak, kdy chorvatská armáda etnicky vyčistila Západní Slavonii, jež v té době spadala pod Republiku srbská Krajina. K zcela největší vlně uprchlíků došlo v srpnu 1995, kdy chorvatská armáda během operace Oluja, rozhodující ofenzívě proti Republice srbská Krajina, vyhnala téměř všechno srbské obyvatelstvo. Více než 200 tisíc Srbů, vysídlených během těchto dvou operací, tehdy skončilo v Srbsku a v srbské části Bosny a Hercegoviny.

Uprchlíci z Bosny a Hercegoviny

Kromě uprchlíků z Chorvatska dorazil do Srbska také velký počet uprchlíků z Bosny a Hercegoviny. První velká vlna uprchlíků přišla v roce 1992, kdy se rozpoutala občanská válka v Bosně a Hercegovině. Během této občanské války, kde proti sobě bojovali bosenští Srbové, Chorvaté a Muslimové (Bosňáci), došlo k masovému přesídlování všech tří etnik. Po celou dobu války proudily uprchlické vlny bosenských Srbů do Srbska a bosenských Chorvatů do Chorvatska. Poslední velká vlna bosenských uprchlíků do Srbska dorazila na konci války v roce 1995. Velký počet uprchlíků přišel také ještě v průběhu roku 1996. V současné době je Bosna a Hercegovina rozdělena na dvě entity, Federaci BaH, kde žije převážně muslimské (bosňácké) a chorvatské obyvatelstvo, a Republiku srbskou, kde žijí převážně Srbové.

V roce 1996 pobývalo na území Svazové republiky Jugoslávie kolem 300 tisíc uprchlíků z Chorvatska a více než 250 tisíc uprchlíků z Bosny a Hercegoviny. Několik tisíc uprchlíků pocházelo také z Makedonie a Slovinska.

Uprchlíci z Kosova

Poslední mohutná vlna utečenců, nebo přesněji řečeno vnitřně přesídlených osob, dorazila do Srbska z Kosova v roce 1999. Bombardování Svazové republiky Jugoslávie (Srbska a Černé Hory) jednotkami NATO, které trvalo od března do června

roku 1999, mělo za následek další obrovskou vlnu běženců. Během stahování jugoslávských jednotek z Kosova uprchlo do Srbska kolem 200 tisíc Srbů a ostatních menšinových etnik. K další větší uprchlické vlně došlo během kosovských nepokojů v březnu 2004, kdy bylo okolo 4.000 obyvatel nealbánské národnosti přinuceno opustit své domovy. Do Srbska tehdy uprchlo kolem 300 osob. Vzhledem k posledním událostem můžeme očekávat další uprchlickou vlnu…

 SOUČASNÁ SITUACE UPRCHLÍKŮ

 Základní údaje

V dnešní době se na území Srbska (bez Kosova) podle údajů UNHCR nachází 304 751 uprchlíků a vnitřně přesídlených osob. Z toho 27 345 uprchlíků pochází z Chorvatska, 70 608 uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a 206 798 vnitřně přesídlených osob z Kosova. Počet uprchlíků v průběhu let 1997 až 2008 výrazně klesl. Jedna část uprchlíků se vrátila do své země původu, druhé části se podařilo přestěhovat do třetí země (USA, Kanady, Austrálie a zemí Evropské unie) a nejpočetnější část pozbyla svého uprchlického statusu přijetím srbského státního občanství. Přijetí srbského státního občanství a zřeknutí se uprchlického statusu ovšem neznamenalo automaticky úspěšnou integraci do společnosti. Ačkoliv tyto osoby přestaly být oficiálně uprchlíky, přesto jim mnohé problémy zůstaly i nadále a většina z nich se dodnes necítí jako rovnoprávní občané. Situace vnitřně přesídlených osob z Kosova je ještě komplikovanější než v případě uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Na rozdíl od uprchlíků počet vnitřně přesídlených osob z Kosova příliš neklesá. Nabídka přesídlení do třetích zemí byla určena především pro uprchlíky a návrat na Kosovo je vzhledem k politické situaci v současné době téměř nemožný.

Problémy bydlení

Největším problémem uprchlíků a přesídlených osob je bydlení. Většina uprchlíků a přesídlených osob žije v podnájmu, což je pro mnohé z nich finančně vyčerpávající. Bytový problém se podařilo vyřešit většinou pouze těm lidem, kterým byl vrácen majetek na území jejich dřívějšího bydliště. Majetek byl vrácen především uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny a částečně také uprchlíkům z Chorvatska. Osobám z Kosova ve většině případů majetek vrácen nebyl a v nejbližší době pravděpodobně ani nebude. Část uprchlíků a přesídlených osob stále ještě žije v kolektivních centrech (uprchlických zařízeních), a to i přes to, že od konce války v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině uplynulo téměř 12 let a od intervence NATO 8 let.

 Zaměstnání

Hned po bydlení je největším problémem uprchlíků a přesídlených osob zaměstnání. Většina uprchlíků má obrovský problém najít stálou práci, což má za následek velmi složitou finanční situaci a s tím spojenou frustraci. Značná část z nich je nezaměstnaná, další velká část nemá stálý zaměstnanecký poměr a věnuje se různým příležitostným a sezónním pracím. Nejčastěji uprchlíci pracují na stavbách nebo prodávají na tržištích. Velkým problémem některých uprchlíků jsou také nevyřešené dokumenty týkající se zaměstnání. Bez informací vyskytujících se v pracovní knížce, kterou část uprchlíků nevlastní, není možné například uplatnit nároky na penzi, stálé zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti.

© 2006–2012 Komunitní centrum Kampa