neznámý autor, akvarel, kolem 1840, výřez, z Kateřina Bečková--Zmizelá Praha

Magdaléna Bořkovcová
Úterý 17.1. 2012 v 1800
Srdečně Vás zveme do klubovny KCK na vernisáž výstavy Majdy Bořkovcové, kde kromě výstavy budou k vidění i další díla a spoludíla této mladé tvůrkyně. Přijďte se potěšit výtvarným uměním, hudbou a občerstvením do KC Kampa.

 

 

 

2012


2011

 

 

 



Pátek 8. dubna 2011, 1700 — zahájení výstavy
Sobota 30. dubna od 1400 do 1700 — derniéra výstavy

Leonard Rotter — obrázky ze staré Kampy
v Komunitním centru Kampa

pozvánka na výstavu: 1, 2, 3, 4, 5, 6,


Život a dílo Leonarda Rottera (psáno pro výstavu v Dobříši — říjen 2005)
Dobříšské listy, říjen 2005, s. 5.

Leonard Rotter se narodil ve Vídni 14.9. 1895 a v roce 1900 se přestěhoval se svými rodiči do Prahy. Tam se vyučil nejdříve řezbářem, později absolvoval Státní umělecko-průmyslovou školu, obor sochařství u profesorů Wurzela, Drahoňovského a Zálešáka. Během první světové války byl jako voják vážně raněn, jeho zranění zanechalo trvalé nervové následky. Po ukončení války se vrátil do Prahy k sochařskému dílu a začal samostatně pracovat nejdříve v nevyhovující prádelně a později v atelieru na Hradčanech v ulici Na Valech. Zde vznikly i jeho první podobizny, jako např. portrét profesora konzervatoře V. Kličky nebo malíře L. Nováka (publikováno v časopise Zlatá Praha 1923 a 1924), dále portrét významného českého egyptologa prof. Lexy (uloženo v Orient. ústavu Akademie věd), Jana Sladkého Koziny (dnes v Městské galerii v Domažlicích) atd. i návrhy pražských fontán, z nichž se některé realizovaly. Těžištěm jeho práce od počátku umělecké dráhy zůstávala i volná tvorba — vytvořil řadu komorních plastik s filosofickými náměty jako např. Věčná otázka, Život a láska, Touha, Soumrak ad. Spolupracoval též se svobodnými zednáři a vytvořil pro ně několik děl se symbolikou řádu. Příležitostně se zabýval i restaurátorskými pracemi.

V roce 1926 se již s rodinou usadil na Žižkově a svůj atelier přemístil nejdříve do Dlouhé ulice a později na Staré Město do prostorného paláce Kinských. Ten však musel po okupaci v roce 1939 vyklidit. Nový prostor získal v areálu Tyršova domu na Malé Straně, kde pracoval až do své smrti. V roce 1936 zpracoval pro Spolek pro obnovení pomníku K. H. Máchy několik návrhů pro realizaci jeho sochy ze sliveneckého mramoru, jež byla slavnostně odhalena na Jarmilině skále nad Máchovým jezerem ve Starých Splavech u Doks. V roce 1939 však byla socha při bojích Henleinovci stržena, poté vyžádána do Bělé pod Bezdězem, a ač s dobrým úmyslem, nevhodně umístěna na tzv. Hůrce, kde se dodnes nachází. Originál návrhu je dnes uložen v Muzeu v České Lípě.

Z roku 1937 pochází 2,5 m vysoká unikátní socha kováře z pálené hlíny, dříve umístěná na průčelí domu ředitele ČKD v Břevnově Na Vypichu, dnešní Bělohorská čp. 1202, zničena byla při opravě fasády domu v roce 1979.

Léta německé okupace a válečné období vyplnil tvorbou dětských portrétů, drobných sousoší a reliéfů s filosofickými náměty a nově se zaměřil také na akvarely, v menší míře i na olejomalbu, ve kterých zachytil mnohá zákoutí Prahy i denní život obyvatel v ní žijících. Díla jsou prosycena obdivem k městu, které miloval a zobrazoval v mnoha denních i ročních podobách, to vše propojené s prožitky lidí zde strádajících v těžkých dobách i prožívajících radostné chvíle a pocity naplněné vírou v budoucnost. V roce 1945 při bombardování Prahy bylo téměř celé dílo L. Rottera zničeno zásahem jeho atelieru, což způsobilo další nervový otřes v duši již dosti zkoušeného umělce. V poválečných letech postupně vznikla celá řada studií i sochařských děl jako např. Píseň, plaketa s Pražským Jezulátkem nebo pohybová studie běžce Emila Zátopka a mnohé další.

V padesátých a na počátku šedesátých let se zúčastnil svými návrhy soutěží na pomníky významných osobností (např. J. E. Purkyně, J. Neruda), čtyřmi návrhy také obeslal soutěž na světovou výstavu v Bruselu. I svými dalšími soutěžními návrhy, např. na vytvoření odznaku Mateřství a jinými projekty, realizoval některé své umělecké vize. Jeho náčrtníky se plnily nejen různými uměleckými nápady, ale i četnými skicami — kreslil lidi v tramvaji, na ulici a zanechal po sobě desítky kreseb.

V roce 1957 se uskutečnila v Malostranské besedě výstava „Malá Strana a Hradčany v díle Leonarda Rottera“, kde poprvé autor souborně vystavil své akvarely, vznikající již od konce 30. let 20. století.

Zemřel náhle na srdeční infarkt uprostřed procesu své tvorby 14. 7. 1963. Jeho dílo je výpovědí člověka, který ač zkoušen mnoha životními útrapami, vždy věřil v krásu a moudrost tohoto světa a do svého uměleckého odkazu toto navždy vtiskl.

Jediná souborná posmrtná výstava Leonarda Rottera byla dosud uspořádána v Praze v prosinci 1963 v Biologickém ústavu ČSAV.

Kulturní středisko Dobříš a dcera umělce Romana Rotterová si Vás tímto dovolují srdečně pozvat na tuto výstavu.

Mgr. Hana Blochová PhD.

 


 

 

 

2011


2009

 

 

 


Neděle 5. dubna 2009 v 1500 — Vernisáž výstavy Li Čching-čao
Vystavují: Petr Hejtman, Miloš Kim Houdek, Jitka Houdková, Radka Kulhánková , Miroslav Schmidt, Kateřina Vodňanská , Karel Vodňanský
pořádá: Kulturní společnost Miroslava Beňáka—Polabský Zlatý pruh

 

 

 

2009
2007

 

 

 

Středa 4. dubna 2007 v 18 hod — vernisáž výstavy
Kim Houdek

ZRCADLENÍ CESTY / Obrazy a básně /


 

© 2006–2012 Komunitní centrum Kampa